Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Významná místa > Kostel sv. Jiljí

Kostel sv. Jiljí

Nynější kostel sv. Jiljí byl postaven v letech 1820 – 1821 v empírovém stylu. Na jeho místě stál původně kostel menší – postavený však již z kamene. Měl mít jeden oltář a na věži dva zvony, z nichž jeden byl odlit v roce 1496 s nápisem: „O rex glorie, veni cum pace.“ Obecní kronika uvádí, že v obci stál kostel již ve 14. století. Zanikl prý, a teprve před třicetiletou válkou byla v obci „obnovena kaple“. Kolem roku 1658 byl bohuňovský kostelík filiálním kostelem letovickým, později olešnickým. V roce 1702 byl rovněž jako filiální přidělen nově zřízené faře ve Křetíně. 

Nynější kostel sv. Jiljí je obrácen přibližně k severu. Jedná se o kostel jednolodní, obdélníkového půdorysu s pravoúhlým presbytářem a půlkruhovou sakristií v ose (snad zbytek původního kostela). Hlavní (jižní) průčelí je členěno pilastry, středovými rizality, věž byla původně zdobena bosováním (bosáž je plastické vyznačení kvádrového zdiva hrubým přitesáním vypouklých stěn kvádrů). Nad římsou se nacházejí triglyfy (triglyf je kamenná deska, uplatňovala se již ve starořeckém dórském stylu) a trojúhelníkový štít. Boční stěny jsou členěny pilastry a půlkruhovými okny, uvnitř najdeme mohutné polopilíře, flankované pilastry nesoucí dvojité pásy, které oddělují plackové klenby (typy klenby používané ve vrcholně barokním a klasicistním stavitelství; ve vesnickém prostředí se široce uplatnily zejména v období rozvoje zděných staveb v 1. polovině 19. století).

kostel celkový pohled

interiér interiér Foto - interiér

Co se zařízení kostela týče, hlavní oltář pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století (se dvěma staršími sochami světců, asi kolem roku 1700). Původní boční oltáře (odstraněné počátkem 90. let 20. století) byly z roku 1889, kazatelna (odstraněná ve stejné době jako oltáře) snad kolem roku 1820. Historickou hodnotu má též čtrnáct obrazů křížové cesty pocházející od neznámého autora z první poloviny 19. století. Před kostelem se až do roku 2010 nacházela též socha Panny Marie (datum pořízení neznámé) a kříž z roku 1790, v roce 2019 se pak vrátila na své místo zrekonstruovaná socha Panny Marie, kříž byl osazen nový.

sochy před kostelem

Zvláštní pozornost zaslouží varhany. Díky nákladné rekonstrukci, kterou v roce 2015 provedli Ivan Bok a Jiří Chrastina, víme něco málo i o jejich historii. Ve své  zprávě o opravě mimo jiné uvedli: „Jde o opus 16 Karla Zadáka II., který vznikl na platformě varhan starších, snad z doby těsně po I. světové válce.  

varhany  umístění

Dochované starší díly nesou rysy řemesla Josefa Melzera z Kutné Hory, podobné píšťaly salicionálu měl i Jan Mudroch v Tišnově, jehož autorství však lze považovat za méně pravděpodobné. V každém případě varhany přijely vlakem do Březové nad Svitavou, což je rukopisně napsáno, v češtině, na dosti značně vybledlých železničních vinětách, které nemají žádný předtištěný formát. Dále jsou všechny původní dílce označeny monogramem J. M. Rovněž architektura varhanní skříně odpovídá době po vzniku republiky. Firma Josef Melzer navazovala na rodinnou tradici z poloviny 19. století a mezi její nejvýznamnější práci patří například dodnes hrající varhany katedrály sv. Víta v Praze. Melzerovské varhany vynikaly mezi ostatní konkurencí značně progresivním stylem řemesla, inspirovaným vývojem oboru v Americe, který byl ovšem někdy na úkor spolehlivosti i kvality materiálu.  Na to navazovalo značné množství přestaveb jeho varhan v době první vlny stárnutí pneumatických útrob stroje. Toto se nevyhnulo v druhé polovině 70. let 20. století ani varhanám v Bohuňově. Přestavbu provedla dílna, která má přímou návaznost na firmu Josefa Melzera. Karel Zadák I. byl jejím montérem. V roce 1946 ale odešel do Veselky u Brna, kde je dílna aktivní dodnes.“

varhany detail varhany

Varhany mají následující rejstříkovou dispozici: 

Manuál

68 tónů do g4

Pedál (C-f1)

Principál          

8' (Melzer, Bok)    

ubbas 16' (Melzer + dis, e f1 Zadákovy, příliš krátké)

Kryt                 

8' (Melzer, Zadák)

Cello 8' (značené jako Gamba)

Salicionál          

8' (tichý a flétnový, Melzer)

I/P

Oktáva              

 4' (Melzer, Bok)

 

Flétna                

4' (Melzer, Zadák)

 

Superoctava     

2' (tichá konická, Melzer)  

 

Mixtura

11/3' (ve skutečnosti 1', Zadák)

 

I-I 4'

   

I-I 16'

   

Tremolo