Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z dějin obce

22. 3. 2016
  • Z dějin obce Bohuňova

Bohuňov je malá obec ležící asi 12 km severozápadně od Letovic v nadmořské výšce 408 m. Je poslední, ale zároveň první obcí bývalého okresu Svitavy, Pardubického kraje a farností náležející k brněnské diecézi.

Kdy a jak byl Bohuňov založen, nevíme. První písemná zmínka o obci je z roku 1382, kdy Bohuňov náležel pánům z Lomnice. Podle pověsti se však v místě, kde Bohuňov leží, nacházela osada již v době cyrilometodějské (9. století). Nedaleko obce ve směru na Poličku se nachází skalní průsmyk, zvaný Zemská brána z Moravy do Čech. Právě k němu se váže tato pověst: „Před dávnými časy, kdy v dosud těchto pohanských krajích se šířila víra křesťanská, kdy bratři ze Soluně hlásali nauku Kristovu, přišli prý na svých cestách až do zdejšího kraje. Lid je všude s láskou vítal a křest ochotně přijímal. Toto bylo ale knížeti pekel proti mysli. Všichni lidé se nyní od něho odvraceli a přestali i vzývati bratry běsy. Umínil si tedy, že další šíření víry Kristovy zastaví. Pozoroval, že svatí bratři chtějí „Zemskou branou“ jíti do Čech. Snažil se proto tuto cestu jim zameziti. Tu noc před jejich odchodem měl již v okolí vyhlédnuty největší skály a jakmile nadešla hodina duchů, uchopil jednu z ohromných skal a napínaje všecku svoji pekelnou sílu, nesl ji k označenému místu. Postavil ji na jednom břehu řeky a již zase kvapil pro druhou. Tu podařilo se mu uložiti na druhou stranu řeky. Teď chtěl mezi tyto dvě skály zapustiti ještě třetí, aby byla cesta úplně zatarasena. Již i s touto třetí skalou stál na určeném místě; v tom ale kohout zakokrhal. Ďábla opustila všechna pekelná síla, skála se mu z rukou vysmekla a místo, aby padla mezi ty dvě první, zůstala ležeti na povrchu jedné, tvoříce tak klenbu nad cestou a řekou. Druhý den tu přešli oba Soluňané do Čech a ďáblovi se dostalo od lidu jen výsměchu. Na památku toho, že kohout svým kokrháním, kterým oznamuje vždy konec hodiny duchů, zničil dílo pekel, utvořil se na skále obraz kohouta. Vesničané na sv. Cyrila a Metoděje vzpomínali s úctou a láskou, ctili je jako patrony svého kraje a osadu svou dle slova Bůh nový, Bohuňov nazvali.“ Podle jiné verze této pověsti se měl na skále objevovat také obraz Panny Marie, která se údajně ďáblovi v momentě kohoutího zakokrhání zjevila. Pověst je však podle historiků vymyšlená v historicky nedávné době, stejně jako pojmenování obce podle slov Bůh nový. Spíše se přiklánějí k názoru, že obec nese název podle svého zakladatele – Bohuně (či Bohuslava).

Cyrilometodějskou pověstí je opředený také malý kamenný kříž, který stojí na náspu u silnice po levé straně ve směru na Vítějeves. Jedná se o významnou kulturní památku, která však svým stářím spadá patrně do období vrcholného středověku, nikoliv do 9. století. Historici se dodnes přou a přesné důvody vzniku těchto pamětihodností. Vzniklo několik teorií, podle kterých se může jednat např. o smírčí kříž, hraniční znamení, znamení u cest apod.

Někteří historici se dále domnívají, že obcí procházela Trstenická stezka, a to právě průsmykem  zemské brány. Nicméně teorií, kudy vlastně vedla tato obchodní stezka středověku, je tolik, kolik je jejich autorů. Nelze je (alespoň prozatím) dokázat ani vyvrátit.

O stáří obce však vypovídá i fakt, že již v roce 1408 se zde připomíná rychta, kterou držela jistá Kartuše z Bohuňova. Ta měla některé ze svých pohledávek také v Dolním Poříčí a přela se o ně v té době s Mikulášem z Křetína.

Obec měla mít také vlastní stříbrnou pečeť s nápisem „SIGILLUM BOHUNOVIENSIUM 1593“.

 

  • Farnost Bohuňov

Již v roce 1391 se v obci připomíná fara, která však patrně zanikla a duchovní správa tu byla obnovena až v roce 1787.

Největší kulturní památkou obce je kostel sv. Jiljí, postavený v letech 1820-21 v duchu klasicismu. Na jeho místě stál již předtím kostel menší, postavený rovněž z kamene (nevíme však, v jakém stylu). Měl mít jeden oltář a na věži dva zvony, z nichž jeden byl odlit již v roce 1496 a měl nápis: „O rex glorie, veni cum pace“. Tento kostel však zanikl a kaple byla v obci obnovena až před třicetiletou válkou (1618 – 1648). V 17. století, někdy kolem roku 1658, byl bohuňovský kostel filiálním kostelem letovickým, později olešnickým, v roce 1702 byl jako filiálka přidělen nově zřízené faře ve Křetíně.

Nynější úprava kostela je podle nového pokoncilního uspořádání. Největší úpravy kostela posledních let provedl na počátku 90. let současný farář, P. Zdeněk Veith.

Nutno rovněž zmínit, že k Bohuňovu jsou přifařeny ještě další dvě obce, a sice Horní Poříčí a Veselka.

 

  • Škola

Škola je v Bohuňově zmiňována již v 18. století. Tehdy ovšem neměla vlastní vyučovací prostory, ale vyučovalo se v pronajaté místnosti vrchnostenského dvora, který se nacházel někde uprostřed vesnice. Na žádost duchovních představitelů a za spoluúčasti křetínské vrchnosti byla roku 1800 zahájena stavba nové školní budovy „na horním, poněkud vyvýšeném místě u kostela (č. 41). Tato budova sloužila až do roku 1896, kdy byla z kapacitních důvodů postavena budova nová. V té době zde nebyly vyučovány pouze děti z Bohuňova, ale také např. z Horního Poříčí či Veselky. Škola byla v Bohuňově zrušena v roce 1977, definitivně se v ní přestalo vyučovat v roce 1981. Poté byla budova přestavěna pro kulturní účely.

 

  • Současnost obce Bohuňov

Obec Bohuňov nemá zajímavou pouze svoji minulost, neméně poutavá a pestrá je i její přítomnost, i když na její zhodnocení si budeme muset ještě nějaký čas počkat.

Příhodné pro rozvoj turistiky je – kromě položení na okraji Českomoravské vrchoviny - např. začlenění obce do přírodního parku Údolí Křetínky. Nejvýznamnější přírodní zajímavostí jsou tzv. bohuňovské skály, které se nachází necelý 1 km za obcí ve směru na Poličku. Jsou vyhledávaným místem zejména horolezců, ale i turistů. V současné době se rozjíždí výzkumný projekt této přírodní lokality, která by mohla být do pěti let prohlášena přírodní památkou ČR.

Významným momentem života každé obce je její kulturní (či spíše spolkový) život. V obci Bohuňov v současnosti fungují tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů, Český svaz žen, Myslivecké sdružení Vítějeves – Bohuňov a Český červený kříž. Každá z organizací pořádá během roku řadu společenských akcí (SDH taneční zábavy, tradiční hasičský ples, ČSŽ country bál, mikulášskou besídku apod.), v rámci SDH Bohuňov funguje již několik let také družstvo žen, které úspěšně reprezentuje svůj sbor, ale i celou obec na různých soutěžích. Důležitou součástí kulturního života obce je rovněž obecní knihovna.

 Bohuňov je malá obec, která nemá mnoho možností k vytváření pracovních příležitostí. Přesto zde funguje obchod se smíšeným zbožím Jednota, pohostinství, pila s katrem a několik drobných podnikatelů a živnostníků různého zaměření.

Vyznaným pozitivem obce, který nelze pominout, je rovněž fakt, že se stala přirozeným uzlem mikroregionální autobusové dopravy. Většina linek v Bohuňově začíná i končí.

Zpracoval:  Mgr. Stanislav Švejcar